ŘÁDNÁ A DOKONALÁ LÓŽE NÁROD, ČÍSLO 1, V ORIENTU PRAHA V OBEDIENCI VELIKÉ LÓŽE ČESKÉ REPUBLIKY
ŘÁDNÁ A DOKONALÁ LÓŽE NÁROD, ČÍSLO 1, V ORIENTU PRAHA V OBEDIENCI VELIKÉ LÓŽE ČESKÉ REPUBLIKY

František Nušl (1867-1951)

Univerzitní profesor PhDr. František Nušl se narodil 3. prosince 1867 v Jindřichově Hradci. Po absolvování zdejšího gymnázia studoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově Univerzitě v Praze. Poté vyučoval matematiku a fyziku v Hradci Králové a v Praze.
Franišek Nušl stál u vzniku ondřejovské observatoře spolu s Josefem Janem Fričem a později byl i jejím prvním ředitelem.

Univ. prof. PhDr. František Nušl (wikipedia)

V roce 1904 se habilitoval na Karlově univerzitě v astronomii, od roku 1908 působil jako profesor matematiky na ČVUT v Praze. Roku 1922 byl jmenován ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. Od roku 1928 se stal také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově. Patří mezi přední zakladatele Lóže Národ s bratry jako lékař Ladislav Syllaba, právníci Jan Kapras a Emil Svoboda, básník Viktor Dyk, sochař Jindřich Čapek, ing. Jan Dvořáček, úředník a redaktor Jan Ventura, knihovník Jan Thon či geograf Viktor Dvorský. Do Lóže Národ je včleněn hned při založení Lóže Národ, tedy 28. 3. 1919 do zakládající listiny pod mimořádně nízkým číslem č.16. Hned ale na podzim roku 1919 přechází do Lóže 28. Říjen. Je mezi těmi, kteří do zednářství přivádějí i své syny, tedy přivádí syna Jana Nušla. V roce 1921 se také dostává do Velké Rady Národní Velké Lóže Československé. Není bez zajímavosti, že při jeho působení na ČVUT vzniká neformální spolek „Lascivia zu den Drei Stamperln“ (lešívia), který se vyvinul z pánských dýchánků u profesora Františka Kadeřávka, kam přicházeli „na drb“ známí bratři. František Kadeřávek vzpomíná: „Sedávali jsme v mém kabinetu v II. patře techniky na Karlově náměstí a poté jsem musel Lascivii přestěhovat do místností sbírek za velikou rýsovnou vedle Černého pivovaru, neboť návštěvníků přibylo měrou netušenou. Počal chodit bratr Thein a bratr Tichý, Jaroušek Kvapilů, Červinka Vincenc a Constant Pierre … a přišel i Figulus, vnuk Komenského. Myslím, že ho přivedl Bernášek. Snad tehdy chodil i Gintl, ale přistěhoval se Chytil s Reinhartem a tím celá skupina Demokratického středu. Horlivým návštěvníkem byl Sum, oba Nušlové, Motyčka, Danko, Andriál, Brož, Juda. Pomocné služby konali Rudolf Kadeřávek, Holub, Havel, Hartvich, Hejman, Moravec, Svoboda Eman, Hofmeister, Lang a aby nebylo vteřinu ticho, o to se staral Vilém Dvořák.“

V roce 1929 se přidává k hledání a nákupu nové Dílny, kdy zlomovým se ukázalo jaro 1929, kdy se konečně část pražských zednářů odhodlala, že přejde do akce. V květnu pak vznikla společnost s ručením omezeným, která požádala o odkoupení mimořádně strategické parcely na Klárově na Malé Straně. Tam měl být vybudován nový zednářský stánek Památník Komenského. Žádost o odkoupení pozemku, adresovanou městské radě, podepsali např. Jaroslav Kvapil, Václav M. Havel, František Kadeřávek, Ladislav Machoň, František Nušl, Rudolf Pilát, Vladimír Rott, Jiří Sedmík, Václav Stieber, Emil Svoboda, Josef Volf či Rudolf J. Vonka, ale ještě řada dalších představitelů všech lóží, a to i těch mimopražských, neboť umístění nejvyšších zednářských orgánů se týkalo i jich. Ale jak to tak někdy bývá, nepodařilo se záměr uskutečnit.

František Nušl vymyslel přístroj, kterým se pozorují časy průchodu hvězd almukantaratem (t.j. kružnicí o stejné úhlové vzdálenosti od zenitu), a z těchto pozorování se určuje současně zeměpisná délka i šířka. Myšlenka byla celkem prostá: hvězda je přesně na místním poledníku, když se její přímý obraz kryje s odrazem ve rtuťovém zrcadle. Rtuťové zrcadlo, klidnější a citlivější než třeba vodní, poskytuje absolutní horizont a současné sledování obou obrazů umožní polopropustné hranoly. Cirkumzenitál byl Nušlovými následovníky dále vylepšován a byl později hojně využíván např. v rámci mezinárodních projektů sledování rotace Země. Poslední model, vyvinutý v roce 1967 ve Výzkumném ústavu geodetickém, kartografickém a topografickém pak měl i úspěch komerční: několik desítek exemplářů bylo úspěšně exportováno do zahraničí. 

Bratr František Nušl byl vzorným zednářem, byl vždy v centru zednářských aktivit, i když byl vytížen svou vysoce odbornou činností na fakultě, v odborných publikacích i co ředitel hvězdárny i předseda Československé astronomické společnosti. Umírá dne 17. září 1951. Dnes je po něm pojmenována hvězdárna v Jindřichově Hradci.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie.

Luboš T.