Viktor Dvorský (1882–1960)

Viktor Dvorský

Viktor Dvorský se narodil 22. září 1882 v Praze. V roce 1905 složil doktorát na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Později ho zlákalo studium geografie a v roce 1907 dokončil studia na Filozofické fakultě UK dizertační prací Ekonomicko-geografická studie z Černé Hory. Pokračoval ročním studiem na univerzitě v Berlíně a poté nastoupil jako asistent do Geografického ústavu UK. Na právech nabyté znalosti národohospodářské problematiky uplatnil i v novém oboru, jako první se začal systematicky věnovat sociální, sídelní a hospodářské geografii. V roce 1910 se habilitoval na Filozofické fakultě UK v oboru geografie se zvláštním zřetelem k zeměpisu člověka a v roce 1912 habilitoval jako docent hospodářského a obchodního zeměpisu na Vysoké škole technické v Praze.

Po vypuknutí války a několika neúspěšných pokusech o emigraci z Rakousko-Uherska se vrátil do Prahy, kde se stal členem sdružení Národ a navázal kontakt s domácím odbojem. Začal sám vytvářet svou představu o ideální podobě samostatného československého státu. Poprvé ji zveřejnil v roce 1917 ve formě mapy Československa, kde jako základ pro určení hranic použil přirozené kotliny. V září 1918 odjel z pověření Národního výboru do Lvova jednat s polským geografem E. Romerem o otázkách Těšínska, Oravy a Spiše. Byl členem československé delegace pro mírovou konferenci v Paříži. Do Paříže se pak vrátil v roce 1920 jako zástupce předsedy československé sekce delimitační komise pro Těšínsko. 

Br. Viktor Dvorský se věnoval i pedagogické činnosti. Prezidentským dekretem z května 1919 byl jmenován mimořádným profesorem geografie na Filozofické fakultě UK a v listopadu 1920 řádným profesorem hospodářského a obchodního zeměpisu na Vysoké škole obchodní v Praze. Téhož roku se mu dostalo i jmenování řádným profesorem Přírodovědecké fakulty UK a o rok později se habilitoval v oboru hospodářské geografie na ČVUT v Praze. V letech 1924–1928 přednášel vojenskou geografii na válečné škole a ve školním roce 1928–1929 zastával funkci ředitele Svobodné školy politických nauk. Byl jmenován členem Slovanského ústavu a dopisujícím členem Srbského geografického družstva v Bělehradě. Pracovní vypětí, kterému byl v posledních několika letech života vystaven, bylo nejspíš příčinou těžké mozkové mrtvice, kterou Dvorský prodělal v březnu 1929 na sjezdu politických škol v Londýně. Ochrnul na pravou část těla a nemohl mluvit. Tím mu byla znesnadněna další vědecká práce a byl nucen zanechat i činnosti na vysoké škole. Teprve na začátku 30. let po absolvování dlouhodobé léčby začal opět alespoň souvisle mluvit. I přes tento handicap byl, coby nezpochybnitelná kapacita ve svém oboru, jmenován roku 1952 řádným členem II. sekce ČSAV. Zemřel 26. listopadu 1960.

Viktor Dvorský patřil mezi zakládající členy Lóže Národ. Stal se také Velikým Tajemníkem Veliké Lóže Československé a byl zakládajícím členem Nejvyšší Rady 33. stupně pro Československo.