Jak byla založena Lóže Národ

Zakladatelé Lóže Národ byli aktivní v národně osvobozeneckém hnutí. Sdružovali se okolo Františka Síse a časopisu Národ a také v okolí Aloise Rašína a Maffie (hlavní orgán českého domácího odboje během první světové války). Cíle svobodného zednářství, obsažené ve slovech „Svoboda, Rovnost, Bratrství“, budoucí zakladatele Lóže Národ inspirovaly, a to i díky účasti zednářů v osvobozovacích revolucích utlačovaných národů. V roce 1914 se František Sís stýkal s italským zednářem Ugo Dadonem, pracovníkem italského konzulátu v Praze. Jeho prostřednictvím se obrátil na Velikou Národní Lóži Italskou s dotazem, zda je možno pomocí italského zednářství, které mělo vynikající postavení ve světovém zednářství, založit v Praze lóži. Dostal kladnou odpověď, avšak další plány překazila první světová válka.

V roce 1918 se myšlenka založení české nezávislé Lóže Národ vrátila s ještě silnější intenzitou. Se zkušenostmi z válečné podzemní práce odbojových skupin Národ a Maffie se měla zednářská lóže stát strážkyní mladé svobody, bránit vše, co dobyla národní revoluce 28. říjnem. Sísovými důvěrníky se stali vedle Aloise Rašína také pražský primátor Přemysl Šámal, starosta Sokola Josef Scheiner a profesor Bohumil Němec, budoucí rektor Univerzity Karlovy. V březnu 1919 pak byli první členové přijati administrativním způsobem (per procuram) do římské lóže Nazionale, a to do všech tří stupňů, Učňovského, Tovaryšského a Mistrovského. Současně byli vyzváni k založení řádné lóže v Praze.

František Sís pozval všechny Mistry na setkání 21. března 1919 do Národního klubu, kde složili do rukou delegáta Nejvyšší Rady Italské mistrovskou přísahu a slib. Poté bylo přijato jednomyslné usnesení založit v Praze lóži svobodných zednářů „obřadu skotského starého a přijatého“ a pojmenovat ji „Národ“ – podle skupiny, která se pod vedením Františka Síse za války sdružila kolem revolučního časopisu „Národ“

Ustanovující schůzi lóže, která se konala dne 28. března 1919 v Národním klubu, zahájil delegát Nejvyšší Rady Italské Ugo Dadone. Učinil výklad o statutárních předpisech a obřadech a dal pokyn k volbě činovníků. Zvoleni byli Mistrem lóže František Sís, Prvním dozorcem Bohumil Němec, Druhým dozorcem Ladislav Syllaba, Řečníkem Emil Svoboda, Tajemníkem Viktor Dvorský, Znalcem Viktor Dyk, Dveřníkem Jindřich Čapek, Obřadníkem Jan Ventura a Správcem domu Jan Thon.

Historický pas člena Lóže Národ
Historický pas člena Lóže Národ

Tímto dnem, 28. března 1919, byla ustavena Lóže Národ se všemi potřebnými činovníky.

Národní Veliká Lóže Italská Lóži Národ schválila a uvedla jako lóži č. 40, zakládací listina nese datum 15. června 1919. Obřadné zahájení práce se konalo v červnu 1919.

Zakládajícími členy byli František Sís, Jan Ventura, Jindřich Čapek, Viktor Dvorský, Ladislav Syllaba, Bohumil Němec, Josef Scheiner, Alois Rašín, Jan Matys, František Stašek, František Nušl, Josef Folprecht, Emil Svoboda, Viktor Dyk, Jan Kapras, Přemysl Šámal, František Táborský, Karel Hoch, Josef Borovička, Vilém Pospíšil, Edward Babák, Vladimír Slavík, Jan Thon, Josef Svatopluk Machar, Karel Čapek, Josef Čapek, Vilém Heinz.

Aby mohla být zřízena vlastní československá obedience, organizace, která lóže v dané zemi zastřešuje a zastupuje je při navazování mezinárodních vztahů, bylo
nutno založit další lóže. Rozdělením zakladatelů a přijetím nových členů bylo v listopadu 1919 založeno dalších šest lóží: 28. říjen, Dílo, Fügner, Dobrovský, Šafařík a Týn.

První společná obřadní práce všech nových lóží se konala 15. prosince 1919. Těchto sedm italských lóží pak na ustavujícím shromáždění 29. prosince 1919 vytvořilo Velikou Lóži Československou. A mezitím italská Nejvyšší Rada jmenovala dostatečný počet členů Vysokých stupňů a byla tak 12. ledna 1920 prozatímně ustavena i Nejvyšší Rada 33. stupně v Československu. Tím bylo dosaženo prvního cíle – byla dokončena hlavní práce na vybudování vnější konstrukce samostatného československého zednářského útvaru.